Náš sluch ve vztahu

Náš sluch ve vztahu někdy selhává. Měl jsem párové sezení. On koupil jí dárek - Kurz líčení. Měl ze sebe radost, jaký byl originální. Ona tím dárkem slyšela ve svém světě: špatně se líčíš a tak z toho nemohla mít takovou radost, jakou by očekával. Dotklo se ho to. Jí se dotkla jeho reakce na otázku "Zdá se ti, že se neumím nalíčit?". Řetězec událostí, domněnek a přešlapů se rozjel. Možná se vám to také občas stane.

Standardní muž, verze 2.0 (stejně jako my všichni) se podíval co by se mohlo ženě hodit a vzhledem k tomu, že se občas líčí, dostal nápad. Ona, která prošla standardní výchovou plnou kritiky, poukazování na nedostatky a necitlivosti vůči jejímu rodícímu se ženství, očekává od světa korekci svého jednání a chování. A touto optikou vidí i dárek, který právě dostala - jako nástroj korekce. Nedivte se, že váš partner někdy neslyší to, co říkáte, nevidí to, co děláte. Důvodem je to, že bytost, která s vámi bydlí, už prošla mnoha lety zkušeností, které jí formovaly a vytvořila si svou mapu světa, jinou než máte vy a, automatické reakce, které s tou mapou souvisí. U našeho příkladu, její zkušenost je: "očekávej více kritiku a méně přijetí tebe, takovou, jaká jsi."

Ona mu říká: " tu poličku jsi udělal hezky". On slyší ve svém světě "nic moc, jako vždycky." Automat, který mu dával zpětnou vazbu, v době, kdy jí moc potřeboval rodící se chlapec, nerozlišoval. Jen oznámil "dobře jsi to udělal". Chybělo rozlišení, zpětná vazba otce, otcovo přítomnost a rozlišení mezi dobrý a tohle oprav, jen suché konstatování maminky, bez emočního náboje. Slyšel něco jako "ty jsi malý hodný chlapeček". Mužská složka tohoto učícího se procesu chyběla. 

A tak dnes, ten mladý muž, nezaslechne to důležité sdělení, které jej opravdu oceňuje. Nevnímá, že jeho partnerka jej OPRAVDU vidí  a oceňuje. A ta mladá žena nevidí to, jak je v očích svého partnera důležitá a krásná. A pocit každého z nich, co jim ve vztahu chybí? Ona se cítí neviděná, on se cítil nedoceněný, a s tím jsme sezení začali 

Je potřeba přemalovat mapu, naučit se poslouchat jinak, rozloučit se s dětstvím a omezeními, které tam byly. Není to ničí chyba, není nic špatně. Všichni dělali nejlíp jak uměli a dělají nejlépe jak umí. Jen někomu dnes něco chybí, přestože svět kolem to nabízí. Jsou to jen naše omezení a naše vědomí, které to může uvidět a změnit.

S láskou, Martin